Majestát kralevice Karla (později král Karel IV)

Dohoda mezi václavickými vrchnostmi přirozeně neuspokojila podané z městečka Václavic a okolních šesti vesnic, kteří, aby se zbavili na ně uvalovaných tíživých robot, si vyžádali od kralevice Karla možnost výkupu ze zástavy Oldřicha z Kostelce. Jeho přivolením - Karla, markrabí Moravského, spoluvládce otce Jana, vykoupili se Vladislavští  roku 1342 šesti sty kop grošů pravých ze zástavy této, dosáhše majestátem potvrzení svých předešlých práv.  

 Památný majestát Karla (Karel IV., *14.5.1316, vládl 1346 – 1378, korunovace 2.9.1347, †29.11.1378, otec Jan Lucemburský, matka Eliška Přemyslovna)   zní dle původní latinské listiny na český jazyk převeden takto: „My Karel, pana krále Českého prvorozenec, markrabě Moravský, oznamujeme tímto listem všem vůbec, jakož chtíce my všeliké dobro věrných našich sudího, přísežných a měšťanův města na­šeho Vladislavic a obyvatelův vesnic Krusvičan, Úročnice, Bukovan, Lažnice nebo Lačnice (Chlistov), Žabovřesk, Zbožnice, k řečenému městu příslušných, opatřiti, by poroby, kterouž od cizího područí stíženi jsou, prázdni byli; prosbám jejich tudíž nakloněni jsouce milostivou jim v tom vůli svou dáváme, aby se vy­koupiti a vysvoboditi mohli od otcova i našeho věrného Oldřicha z Kostelce s šesti sty kop grošů pravých, v kterýchž je pán a otec náš nejmilejší zapsal; a jakož se svými vlastními penězi. vybavili, žádajíce při tom zůstavenu býti pod naší ochranou i správou: připomínáme věrně, že často zmínění občané a jich budoucí na věčné časy z nahoře položených dědin svých, kteréž drží, ničeho více než roční plat, totiž 44 kop při svátku s. Jiří a 49 kop při svátku s. Havla, kterýž se od starodávna platíval, nám a našim nástupcům platiti povinni budou, a činíce je prosty všech robot a slu­žebností, berní, pomocí neb jiných břemen a pomocných daní a dávek, kteréž by se na ně znova vymysliti mohly. . . A jestliže bychom je někomu do područí neb v závazek, majíce toho potřebu, pustili aneb je zastavili, ten aby je nesměl v ničem jiném, než vybíráním obyčejného platu stě­žovati, aniž dopustíme, aby je jakkoli obtěžoval. Chceme také, aby se oni právem většího města Pražského spravo­vali, aniž by byli vázáni dáti se od koho jiného souditi a odpovídati, leč před námi a komorníkem království našeho a před sudím jejich. Mimo to ze zvláštní naší milosti svrchu řečenému městu a vsím čtyři lány na obecní pastviny na místě Višňové řečeném, dáváme, propůjčujeme a darujem. Připovídáme ještě, že často řečeným občanům k větší jistotě a bezpečnosti o těch všech svrchuřečených milostech, vý­sadách a svobodách, námi jim propůjčených, vzmůžeme listinu schvalovací a potvrzovací pána a otce našeho, jak­mile se do země české vrátí. Tomu na svědomí rozkázali jsme list tento vyhotoviti a k němu pečeť naši přivěsiti.

Dán v Praze léta Páně 1342 V den sv. Kateřiny panny a slavné mučennice (dne 25. listopadu 1342).“

Tj. Vladislavice a okolní vsi se řídili se právem Starého Města Pražského, soudem podléhali pouze králi a místnímu rychtáři.

Karel (později císař Karel IV.), kterýž byl téhož roku 1342 dosavadní kapli královskou Všech Svatých na hradě Pražském na kollegiální kostel povýšil, pustil a odevzdal této kapitole zboží Vladislavické i s po­dacím kostelním k držení a užívání

Převzato:

A.N.Vlasák Okres Benešovský, Vácslavice str. 54 – 59.

Pelzel'ś Kaiser Karl IV, Urkundenbuch zum I. Theine S. 27, 28, a originál v archivu kapituly Pražské.