Německá vyznamenání - 3. část
Medaille zur Erinnerung an den 13. März 1938
Pamětní medaile na 13. března 1938
Tato pamětní medaile byla založena 1. května
---------------------------------------------------------------------------------------
Medaille zur Erinnerung an den 1. Oktober 1938
mit Spange „Prager Burg“
Medaile v upomínku na 1. říjen 1938
se sponou Pražský hrad
Pamětní medaile byla založena dne 18. října
„Dnešním dnem bude zřízena medaile v upomínku na 1. říjen 1938, tj. odstoupení československého pohraničí Německu na základě Mnichovské dohody. Medaile bude vyhotovena v bronzu. Přední strana bude identická jako medaile k 13. březnu 1938. Rubní strana ponese datum 1. října 1938. Stuha bude mít sudetoněmecké barvy, tj. černá-červená-černá s bílým okrajem. Medaile bude udělována těm osobám, které se v Sudetech nebo na říšském území zasazovaly a připravovaly návrat území do Říše. Zvláště přicházejí do úvahy členové NSDAP a SdP v Čechách, kteří v boji za připojení k Říši obětovali svůj majetek či krev, byli zavřeni či vyhnáni. Dále to jsou vdovy a sirotci po padlých bojovnících za sjednocení, příslušníci Wehrmachtu, policie, SS, NSKK a NSFK, kteří se na vstupu podíleli. Stejně tak i vyšší straničtí funkcionáři, členové, úředníci, zaměstnanci a dělníci ve veřejných službách, kteří ve dnech připojení byli služebně činní ve vnitrozemí Sudet“.
Byly vyráběny i miniatury medaile určené pro nošení na civilním obleku a to o průměru
K medaili byl předáván udílecí dekret v různých grafických provedeních. Jedno z těchto provedení je zobrazeno na následujícím obrázku:
Výnosem z 1. května 1939 pak nařídil Vůdce, že medaile za 1. říjen 1938 bude udělována též za zásluhy o zřízení „Protektorátu Čechy a Morava“. Zejména těm osobám, které již medaili 1. říjen 1938 obdržely a nyní se zasloužily o vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, byla udělena spona „Spange Prager Burg“ („Spona Pražský hrad“), připevněná na stuze medaile a nesoucí reliéfní pohled na Pražský hrad.
Spona „Pražský hrad“
Vyznamenáno bylo 1.162.617 osob medailí a k tomu ještě 134.563 osob sponou (Spange). Udělování bylo ukončeno 31. prosince 1940.
----------------------------------------------------------------------------
Kraftfahr-Bewährungsabzeichen
Řidičský odznak - Odznak pro osvědčené řidiče
Řidičský odznak byl ustaven za službu řidiče ve vojenských taženích po 1. prosinci 1940. Během prvního podzimu a zimy ruského polního tažení byli němečtí řidiči na tamních pověstných nezpevněných komunikacích konfrontováni se značnými obtížemi. S cílem vyjádřit uznání vojenským řidičům za jejich výkony v nejtěžších podmínkách byl výnosem Adolfa Hitlera ze dne 23. října 1942 založen „Odznak pro osvědčené řidiče“. Byl oceněním za válečné nasazení pro zvláště schopné řidiče, a to ve třech třídách – ve zlatě, stříbře a bronzu. Odznakem byli vyznamenání ti řidiči, kteří dosáhli mimořádných zásluh ve ztížených podmínkách frontového nasazení při řízení jim svěřeného automobilu a rovněž na základě dobré péče o něj, a to buď přímo příslušníci Wehrmachtu nebo jiní řidiči Wehrmachtu podřízení. Udělení odznaku se vztahovalo na službu na následujících uzemích: nasazení ode dne 1. prosince 1940 na území bývalé Jugoslávie, Řecka, Bulharska, Rumunska, Ruska, Finska, v oblasti severního polárního kruhu, Laponska a v Africe. Dále dle nařízení Vrchního velitelství armády ze dne 9. března 1944 se udělení vztahovalo na řidiče nasazené na Sicílii od 1. června 1943, na Sardinii a Korsice od 1. července 1943, v Itálii jižně od linie Ancona – Piombino od 1. srpna
Předpokladem pro udělení bylo:
- 90-ti denní nasazení jako motospojka;
- 120-ti denní nasazení jako řidič vojenského automobilu;
- 150-ti denní nasazení jako řidič vojenského automobilu zařazený do sledu automobilů (kolon);
- 165-ti denní nasazení jako řidič zásobovacího vozidla;
- 185-ti denní nasazení jako řidič automobilu v jiných službách Wehrmachtu.
Jako celý den nasazení byla uznána jedna jízda narušená bojovým působením nepřítele, jízda po obtížně sjízdných komunikacích a nebo v těžkých klimatických podmínkách.
------------------------------------------------------------------------------
Medaille für den Italienisch-Deutschen Feldzug in Afrika
Medaile za italsko-německé tažení v AfricE
Medaile byla ustavena v roce 1942. Italové byli vyznamenáváni pouze jako členové DAK (Deutsches Afrika Korps). V Itálii bylo nošení této medaile zakázáno 29. března 1944.
---------------------------------------------------------------------------------------
Deutsches Schutzwall-Ehrenzeichen
Německá obranná medaile
Německá obranná medaile byla založena 2. srpna
------------------------------------------------------------------------------
Wehrmacht-Dienstauszeichnung
Medaile za dlouhou službu ve Wehrmachtu
Medaile byla ustavena 16. března
------------------------------------------------------------------------------
Verwundeten-Abzeichen
Odznak za zranění
-------------------------------------------------------------------------
Verwundeten-Abzeichen 20 Juli 1944
Odznak za zranění 20. 7. 1944
Tento „Odznak za zranění 20. 7. 1944“ byl založen 2. září
------------------------------------------------------------------------------
SS-Dienstauszeichnung
Vyznamenání za dlouhou službu v SS
Vyznamenání bylo založeno 30. ledna
--------------------------------------------------------------------------------
Zlatý stranický odznak NSDAP
Zlatý stranický odznak byl speciální odznak nacistické strany NSDAP. Byl nošen prvními 100 tisíci členy strany (tyto odznaky byly zespodu označeny čísly) a jinými osobami - individuálními případy dle uvážení Adolfa Hitlera (tyto odznaky měly zase zespodu iniciály A.H.).
Zlatý stranický odznak byl základní nacistický stranický odznak s přidáním zlatého věnce kolem dokola. Odznak byl udílen ve dvou velikostech:
Zlatý stranicky odznak Adolfa Hitlera měl číslo 1. Hitler sám ho věnoval Magdě Goebbelsové, manželce říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse pár hodin před tím, než spáchal sebevraždu ve svém bunkru v Berlíně. Ona sama to nazvala jako největší poctu, kterou může Němec vůbec dostat. Byl jí udělen za to, že byla „největší matkou říše“.
--------------------------------------------------------------------------
Schutzstaffel Fördernde Mitglieder
Tento odznak nosili členové organizace (nebyla vlastní organizací SS), kteří podporovali SS finančně.
-------------------------------------------------------------------------------------
SS-Heimwehr „Danzig“
SS Heimwehr "Danzig" byla jednotka SS se sídlem ve Svobodném městě Gdaňsk, která byla zformována ještě před vypuknutím 2. světové války. Jednotka známá též jako „Heimwehr Danzig“ (Gdaňská domobrana) byla oficiálně založena dne 20. června 1939, kdy senát města „Danzig“ (Gdaňsk) rozhodl založit své vlastní silné ozbrojené síly. Kádr této nové jednotky byl tvořen především Danzige SS Wachsturmbann "Eimann".
Jednotka byla vytvořena jako obranná na ochranu německých zájmů v Polsku. Po vypuknutí války jednotka bojovala spolu s německou armádou proti polské armádě. Po napadení Polska se jednotka stala nedílnou součástí „3. SS divize Totenkopf“ a tím jako samostatná jednotka přestala existovat.
Slavnostní odznak „SS-Heimwehr Danzig“ byl založen 10. října 1939 v Dachau a byl určen pro příslušníky jednotky SS-Heimwehr „Danzig“.
---------------------------------------------------------------------------
Medaille zur Erinnerung an die Heimkerhr des Memellandes
Pamětní medaile Memel
Tato pamětní medaile byla založena 1. května 1939 za účast na anexi Memelu. Jednalo se o poslední nekrvavou akci nacistického Německa před vypuknutím 2. sv. války, kdy byla provedena anexe významného litevského přístavu v Baltském moři Klajpeda (německy Memel nebo též Memelburg). Toto území asi se 160.000 obyvateli, původně náležící východnímu Prusku, bylo v roce 1924 na základě výsledků 1. sv. války tzv. Memelskou dohodou připojeno k Litvě. 20. března 1939 vyjednal Hitler s litevskou vládou znovupřipojení tohoto území k Říši. 23. března se zde vylodila německá armáda a celou oblast obsadila.
Jednalo se o tzv. poslední „Anšlusmedaili“, kterou bylo vyznamenáno celkem 31.322 osob.
------------------------------------------------------------------------
Kubanschild
Kubáňský štít
Kubáňský štít byl založen 21. září 1943 a byl použit pro všechen personál, který bojoval v bitvách na kubáňském předmostí v obodní únor až říjen 1943. Obdrželi jej příslušníci Luftwaffe, Kriegsmarine a armády (Heer), kteří sloužili 60 dnů nepřetržitě v oblasti, zúčastnili se hlavních bojů, a nebo byli zraněni v boji. Štít byl bronzový s říšskou orlicí, byl na něm uveden letopočet 1943 a nápis "KUBAN". Vyobrazení na štítu představovalo řeku Kubáň a pozice u Novorossijska, Krimskaji a bažin na severu. Śtít byl vydáván spolu s certifikátem.
Plán na dobytí Stalingradu a kavkazských naftových polí nevyšel a Wehrmacht musel ustupovat. Po porážce u Stalingradu Němcům hrozilo, že Rudá armáda bude postupovat dál až k Rostovu na Donu a odřízne na Kavkaze německou skupinu armád „A“, složenou z 1. tankové a 17. armády. Proto Hitler v prosinci 1942 nařídil stažení vojsk z Kavkazu. Zatímco 1. tanková armáda se stáhla na Ukrajinu, 17. armáda zaujala postavení na Tamaňském poloostrově neboli Kubáni. Hitler v naději na obnovení útoku přikázal ponechat část vojsk na Kubáni, kde se záhy rozhořela několikaměsíční tvrdá bitva o tuto tzv. "Malou zemi". Německé letectvo se do bojů ve větší míře zapojovalo až od dubna, kdy začala vysychat polní letiště a intenzivní letecké boje probíhaly asi do poloviny června. Pak se situace v této oblasti uklidnila, protože obě strany soustředily všechny síly na bitvu v Kurském oblouku.
------------------------------------------------------------------------------
Krimschild
Krymský štít
Krimschild (Krymský štít) byl založen 7. července 1942 a byl určen všem příslušníkům Waffen-SS, Wehrmachtu jako i členům Luftwaffe a Kriegsmarine a členům Polizei Regimentům, kteří se zúčastnili bojů v oblasti Krymu v období od 21. září 1941 do 4. července 1942.
Cílem tohoto vojenského tažení bylo dobýt Krym a pevnost Sevastopol. Byla to součást předem připravovaného velkého německého plánu. Poté, co německá vojska obsadí Černomoří, by se měla spojit s vojsky generála Rommela na Předním Východě a společně postupovat až do Indie.
Celkem bylo uděleno asi 100.000 štítů. Požadavky k udělení Krymského štítu byly následující: zúčastnit se větších bojů, sloužit tři měsíce v dané oblasti a nebo být zraněn. Štít byl bronzový s vyznačenou mapou dané oblasti. Byl nošen na levém rukávu tuniky (saka) nebo pláště.
-------------------------------------------------------------------------
Demjanskschild
Děmjanský štít
Toto vyznamenání bylo založeno 25. dubna 1943 Adolfem Hitlerem jako „v upomínku na mnohaměsíční hrdinskou obranu bojového prostoru Děmjansk proti početně výrazně silnějšímu protivníku“. Podmínky pro udělení byly vrchním velením Wehrmachtu stanoveny následovně:
„Štít Děmjansk obdrží ten, kdo se čestně podílel na obranných bojích a splnil jednu z následujících podmínek:
a) nepřetržité nasazení o délce minimálně 60 dní v obklíčeném prostoru;
b) podpůrné nasazení Luftwaffe o minimálním počtu 50 letů, přičemž se započítávají lety nad obklíčené území;
c) zranění nebo omrznutí v tomto prostoru, za něž byl udělen „Odznak za zranění“.
Celkem bylo uděleno asi 100.000 těchto vyzanmenání. Štít Děmjansk byl nošen stejně jako ostatní štíty na levém nadloktí, u příslušníků Waffen-SS nad rukávovou nášivkou (orlicí). Připevněn byl prošitím podkladové látky k rukávu uniformy.
Ke štítu byl udělován udílící dekret.
V horní části štítu je orlice se svěšenými křídly, v pařátech držící hákový kříž ve věnci z dubových ratolestí. Pod každým z křídel orlice je jeden směrem vzhůru se zužující bunkr z klád, uprostřed se střílnou, symbolizující obranné boje v Děmjanské kapse. Pod bunkry je lemovaný štít s nápisem z velkých písmen „DEMJANSK“. V centrální největší lemované části štítu jsou dva zkřížené meče, jejichž čepele částečně překrývají křídla jednomotorového dolnoplošníku s roztočenou vrtulí a vysunutým (s ohledem na použitá dopravní letadla spíše pevným) podvozkem, symbolizujícího podpůrná nasazení Luftwaffe. Pod meči je letopočet „1942“.
K založení tohoto štítu vedly stále těžší a kritičtější boje na východní frontě. V takzvaném děmjanském kotli či kapse byl od 8. února 1942 uzavřen německý II. armádní sbor, kterému velel generál pěchoty Walter Graf Brockdorff-Ahlefeldt. Se svými divizemi zde bojoval proti velké převaze tvrdého a statečného protivníka. Při průměrné teplotě –40°C bránilo asi 96.000 vojáků frontovou linii o délce asi 300 km . Hitler chtěl jednotky za každou cenu v tomto prostoru zachovat, a tak nařídil zásobování obklíčených vojsk letecky. Díky úspěšnému leteckému mostu se zásobování obklíčených německých jednotek podařilo zvládat.
------------------------------------------------------------------------
Narvikschild
Narvický štít
Jako první z rukávových štítů založil Vůdce a vrchní velitel Wehrmachtu rukávový štít Narvik. V článku „1“ výnosu o zřízení tohoto štítu je napsáno následující:
„V upomínku na hrdinný boj, který v Narviku vítězně svedly v pravém bratrství ve zbrani bojující jednotky pozemní armády, námořnictva a letectva, zakládám Štít Narvik.“
Vyznamenání Narvický štít bylo založeno 19. srpna 1940 a bylo udělováno těm příslušníkům Wehrmachtu, Kriegsmarine a Luftwaffe, kteří se zúčastnili v období od 9. dubna do 9. června 1940 bitvy o Narvik v Norsku. Na štítu je vyobrazen list vrtule, který představuje Luftwaffe, kotva symbolizuje Kriegsmarine a svlačec naopak Wehrmacht jako takový, tj. Heer (většina jednotek byla Gebirgs jednotky – horské jednotky). Štít byl nošen stejně jako ostatní obdobná vyznamenání na levém rukávu tuniky/saka. Celkem bylo uděleno asi 8.577 těchto Narvických štítů.
Bitva o Narvik byla sérií pozemních a námořních vojenských střetnutí odehrávajících se mezi 9. dubnem a 9. červnem roku 1940, ve kterých se rozhodlo o obsazení Norska Třetí říší. Bitva o Narvik byla součástí norské kampaně. Střetnutí probíhala v Narviku, jeho okolí a v přilehlém Ofotfjordu. V oblasti proti sobě bojovaly spojené armády Norska, Velké Británie, Francie a Polska proti Wehrmachtu (zejména šlo o německé a rakouské horské oddíly). Na moři se střetla Royal Navy s Kriegsmarine. Pozemní boje trvaly dva měsíce, k námořním bitvám došlo 10. a 13. dubna 1940.
----------------------------------------------------------------------
Cholmschild
Cholmský štít
Vyznamenání Cholmský štít bylo založeno 1. července 1942. Štítem byli vyznamenáni příslušníci německé armády, kteří se zúčastnili v období od ledna do května 1942 obrany pevnosti Cholm. Toto vyznamenání obdrželo cca 5.500 mužů.
Krajské město Cholm s 12 000 obyvateli bylo od 28. ledna 1942 frontovým městem. Rudá armáda město Cholm v rámci velké protiofenzívy obklíčila. Ve městě byla obklíčena pestrá směsice německých týlových jednotek spolu s rozptýlenými jednotkami frontových divizí, které se připravovaly na obranu. Velitel přítomné 281. zajišťovací divize generálmajor Scherer se stal velitelem pevnosti. K dispozici měl rozmanité bojové jednotky, jako například části různých pancéřových divizí, Jagdkommando, prapor polního pluku letectva, rezervní policejní pluk ze zajišťovací divize a dokonce zde byla i jedna motorizovaná jednotka námořnictva. Ještě 28. ledna 1942 do obklíčeného města pronikly i části kulometného praporu.
Bojová skupina „Scherer“ (tento název dostala podle jména velitele) držela silniční uzel uprostřed obrovské bažinaté oblasti a utvořila pevnost na horním Lovatu, která ovládala řeku i zázemí. Město Cholm – jediné pevné místo v roztržené frontě mezi městy Velikije Luki a Demjansk a závora před zadními vrátky k 16. armádě – zastavilo útok Rudé armády směrem na západ, obdobně jako Demjansk směrem na jih. Generálmajor Scherer vydal rozkaz, který zněl: „Cholm je bezpodmínečně nutné udržet!“ A udržel jej celkem 100 dní díky odvaze, improvizaci, vytrvalosti a vojenskému umění mužstva a důstojníků. Prostor pevnosti měl 2 km čtvereční, později již jen dokonce 1,5 km čtverečních. Tento prostor bránilo kolem 5 000 až 5 500 mužů. Obklíčení němečtí vojáci znali každý strom, každý dům a každý kráter po bombě. Od 28. ledna 1942 útočily proti městu (pevnosti) denně tři sovětské střelecké divize.
----------------------------------------------------------------------
Duenkirchenschild
Dunkirský štít
Dunkirský štít byl neoficiálním vyznamenáním a založil je patrně na konci roku 1944 velitel obklíčené německé posádky v Dunkerque, kontradmiral Frederik Frisius. Podle dochovaných údajů se zde bránilo kolem 15.000 německých vojáků, kteří se udrželi prakticky až do konce války.
------------------------------------------------------------------------
Lorientschild
Lorientský štít
Lorientský štít byl neoficiálním vyznamenáním a založil je patrně na konci roku 1944 velitel obklíčené německé posádky v Lorientu, generál Fahembacher. Podle informací se zde bránilo asi 26.000 německých mužů, kteří se udrželi až do konce války.
-------------------------------------------------------------------------
Balkanschild
Balkánský štít
Tento štít byl určen pro německé vojáky bojující na Balkáně proti Rudé armádě. Na počátku roku 1945 byl představen Hitlerovi, ale nikdy nebyl masově vyráběn. Velitel části SS-divize „Prinz Eugen“ na Balkáně SS-Oberscharführer Fredrich Olesh uvedl, že vyznamenal tímto štítem asi 250 vojáků.
-------------------------------------------------------------------
Lapplandschild
Laponský štít
Vyznamenání „Laponský štít“ bylo založeno prakticky na samém konci války, tj. 1. května 1945 za účast v bojích v Laponsku.
Laponská válka je označení pro válečný stav mezi Finskem a Německem od září 1944 do dubna 1945. Název je odvozen z faktu, že se bojovalo především v nejsevernější provincii Finska, v Laponsku. Iniciátorem této války byla skutečnost, když Finsko podepsalo v září 1944 se Sovětským svazem smlouvu o příměří. Tato smlouva předpokládala vyhlášení války mezi Finskem a Německem a vytlačení německých sil z Laponska. Hitlerovy představy o harmonogramu stažení německých vojsk však představovaly jím nařízené útoky proti finskému pobřeží a zejména taktika spálené země, kterou na jeho rozkaz německé jednotky v Laponsku prováděly.
----------------------------------------------------------------
Warschauschild
Varšavský štít
Varšavský štít (nebo také „Rukávový štít Varšava“) byl založen 10. prosince 1944 za účast při potlačení povstání ve Varšavě (v období od 1. srpna 1944 do 2. října 1944). Źádosti o jeho udělení měly být podány k termínu 15. února
Pravidla pro jeho udělení k 10. prosinci 1944 byla následující:
Warschauschild může být udělen členům Wehrmachtu a dalších jednotek za to, že v období od 1. srpna 1944 do 2. října 1944 se zúčastnili v bojích na území města Varšavy (omezeno linií Vistula - Czerniakow - Mokotow - Wola - Zolsborz včetně těchto míst) a současně splňovali další požadavky. Pro příslušníky pozemního vojska se jednalo o:
a) sedm dnů boje;
b) získání ocenění za statečnost v boji proti povstalcům;
c) zranění;
d) pobyt 28 dní v bojovém pásmu.
Pro příslušníky letectva (Luftwaffe) platilo jejich zapojení do bojů ze vzduchu dovnitř určené městské oblasti. Jednalo se o následující požadavky:
- neuplatní-li se výše uvedené body b) nebo c), musely být splněny tato kritéria:
- zapojení se nejméně 10 dnů do bojů a nebo účast na nejméně 20 leteckých akcích.