SS-Artillerie Schule II Beneschau - 5. část
7. Jednotky vzniklé ze školy v Benešově
S blížícím se koncem války a nedostakem bojových jednotek byli Němci nuceni používat i různých školních a záložních jednotek, ze kterých vytvářeli urychleně jednotky bojové. Tyto pak používali k doplnění silně oslabených a zdecimovaných především frontových jednotek, jejichž ztráty nabývaly velkých rozměrů.
- 38. SS-Grenadier-Division „Nibelungen”:
Od 16. dubna 1945 byl SS-Panzerjäger-Abteilung 6 z SS-Gebirgs-Division „Nord“ jako SS-Panzerjäger-Abteilung 38 začleněn do 38. SS-Grenadier-Division „Nibelungen”. Do této divize byl v té době začleněn i SS-Artillerie-Lehrregiment (školní pluk benešovské dělostřelecké školy), když se stal dělostřeleckým plukem jako SS-Artillerie-Regiment 38.
- SS-Artillerie-Abteilung „Curtius“:
V dubnu 1945 byl vybudován SS-Artillerie-Abteilung „Curtius“, který byl vytvořen z jednotek z SS-Artillerie-Schule II Beneschau. Tento dělostřelecký oddíl, který měl dvě baterie houfnic a jednotku s dvěma minomety, byl umístěn v Rakousku Na konci dubna 1945 mu byl přidělen název „schwere SS-Artillerie-Abteilung 503“.
- Artillerie Abteilung des V. SS-Gebirgs-Korps
(SS-Artillerie-Abteilung 105 (22.10. 1943))
(SS-Artillerie-Abteilung 505 (9. 1944))
V létě 1943 byl zformován jako smíšený Battailon (mot.). Následně v období 1943-44 postupně fungoval jako SS-dělostřelecký prapor/oddíl 105 resp. 505, kdy byl umístěn na Balkán. V prosinci 1944 byl přetvořen na SS- dělostřelecký oddíl jako součást V. SS-Gebirgs-Korps, tj. jednotku se 3 bateriemi. Tento V. SS-Gebirgs-Korps byl součástí Armádní skupoiny E (Armee Gruppe E). V roce 1945 pak byl i nadále jako SS- dělostřelecký oddíl V. SS-Gebirgs Korps a dle některých informací byl zřejmě dislokován na řece Odra (?).
SS-Artillerie-Abteilung 505 (9/1944) – jedna z baterií protiletadlových děl byla dle některých dochovaných informací rozmístěna patrně i v naší obci Úročnice. Je však možné, že se jednalo pouze o dočasné umístění této baterie v rámci nějakého vojenského cvičení.
8. Francouzští dobrovolníci ve škole v Benešově
V březnu 1944 bylo francouzským dobrovolníkům nařízeno zformovat motorizovaný těžký dělostřelecký pluk, který posléze dostal označení „Schwere Franz. SS-Freiw. Artillerie Rgt. (mot.) 500“. Tento dělostřelecký pluk měl jako součást „SS-Strumbrigade Frankreich“ (SS francouzská úderná brigáda) následující členění a jednotlivým jednotkám byly přiděleny následující čísla polní pošty:
- Velitelství brigády a velitelství baterií Pp. č. 11 003
- I. schw. Abt. (těžká baterie) Pp. č. 13 847
- II. schw. Abt. (těžká baterie) Pp. č. 12 175
- III. schw. Abt. (těžká baterie) Pp. č. 14 049
- Artilleriekolonne (dělostřelecká kolona/oddíl) Pp. č. 13 847
V dubnu 1944 byla do pluku začleněna i „Pozorovací baterie“, číslo její polní pošty bylo 06 386.
Pro získání dělostřeleckého výcviku nově povýšených francouzských poddůstojníků-kadetů vyřazených zejména ze školy v Posen-Treskau byla určena právě SS-Artillerie Schule II Beneschau. Ale francouzští důstojníky a poddůstojníci neměli příliš nadšení pro dělostřelecký výcvik. Byli zklamáni již tím, že jejich bílé důstojnické výložky pěchoty budou nahrazeny nachovými výložkami dělostřelectva. Na protest tomu bylo najednou mnoho poddůstojníků nemocných, a nebo ulehli s „neznámými“ zdravotními problémy. To narušovalo úroveň a plynulost jejich výcviku a přinášelo i řadu překvapení pro jejich instruktory. Důstojníci oproti tomu protestovali způsoby přiměřenými jejich hodnostem. Někteří psali neustále stížnosti svým velitelům a dokonce jeden mladý důstojník prý napsal přímo až na RF-SS Himmlerovi.
Některá výzbroj byla přidělována tomuto francouzskému pluku přímo z výrobních továren. Jednalo se např. o polopásové nákladní automobily a děla ráží
Ilustrační fotka uniformy příslušníka francouzské jednotky,
zde 33. Waffen Grenadier Division der SS „Charlemagne“ (französische Nr.1)
Podle dochovaných informací zveřejněných v literatuře Benešovskou dělostřeleckou školou prošlo celkem 1538 francouzských rekrutů, důstojníků a poddůstojníků. V srpnu 1944 pak byla tato francouzská Sturmbrigade připojena k 18. pancéřové divizi SS „Horst Wessel“.
Voják mající na rukávu označení příslušníka francouzské jednotky
9. Důstojník spojený se školou v Benešově
Podle získaných informací byli někteří němečtí vysocí důstojníci spojeni s činností dělostřelecké školy v Benešově. Jedním z nich byl například důstojník s poměrně vysokou hodností SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei. Jednalo se o:
KAUL, Kurt
(1890 - 1944)
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei
SS-Sturmbannfuhrer der Reserve Waffen-SS
Narozen: 5. října 1890 v Brodowo, kraj Posen.
Zabit v akci: 25. prosince 1944 v Budapešti.
Číslo SS: 3 392
Číslo NSDAP: 244 954
Hodnosti - povýšení:
13. 10. 1931 – SS-Sturmbannführer
10.7. 1932 – SS-Standartenführer
9. 11. 1933 – SS-Oberführer
??.??.?? – SS-Brigadeführer (podle některých záznamů byl v této hodnosti určitě v březnu 1937)
20. 4. 1937 – SS-Gruppenführer
1. 5. 1941 - SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei
Služební zařazení:
10. 8. 1933 – 28. 2.1934 – Kdr. SS-Abschnitt IV (Kdr. = velitelství; Abschnitt = oddíl)
1. 3. 1934 – 6. 5. 1935 – Kdr. SS-Abschnitt XXII
6. 5. 1935 – 1. 3. 1937 – Kdr. SS-Abschnitt XXIII
1. 3. 1937 – 21. 4. 1943 – Führer SS-Oberabschnitt "Südwest" (Vojenský okruh V; Velitelství: Stuttgart)
6. 9. 1939 – 21.4. 1943 – HSSPF "Südwest" (Vojenský okruh V; Velitelství: Stuttgart)
22. 9. 1944 – ??. 11. 1944 – v SS-Artillerie Schule II "Beneschau"
??. 11. 1944 – 25. 12. 1944 – d-ca II./Artillerie-Regiment 22 ve 22. SS-Freiwilligen Kavallerie Division "Maria Theresia"
Řády a vyznamenání:
1939 Spona k Čestnému kříži II. stupně 1914 (1939 Spange zum EK II 1914);
KVK II m. Schw. (???);
Odznak za zranění, 1918 v černé barvě (Verwundetenabzeichen,
Baltický kříž 1. třídy (Baltik Kreuz 1. Klasse);
Čestný kříž pro frontové bojovníky (Ehrenkreuz für Frontkämpfer);
Dekorace země (Landesorden);
Čestný kord RF SS (Ehrendegen des RF SS);
Prsten SS s umrlčí lebkou (Totenkopfring der SS).
10. Gestapo Beneschau
Další smutnou událostí, kterou bylo postiženo město Benešov za 2. světové války, bylo zřízení úřadovny Gestapa.
Hned po obsazení kraje začala fungovat v Benešově německá policie - od 17. března 1939 to bylo Velitelství bezpečnostní policie Kolín, pobočka Benešov – pozdější úřední název byl „Geheime Staatspolizei“ (ve zkratce Gestapo). Velitelem skupiny asi 10 policistů byl Němec Harald Wiesmann, pozdější přednosta Gestapa na Kladně. Ten měl v té době velký podíl a přímou účast na zvěrském vyhlazení obce Lidice.
Na následujících obrázcích je pro názornost zobrazen líc a rub odznaku příslušníka Gestapa.
Nápis „Geheime Staaspolizei“ a číslo odznaku
Říšská orlice na odznaku příslušníka Gestapa
Přestože měla zdější úřadovna Gestapa poměrně velký obvod (Jílovsko, Neveklovsko, Říčansko, Vlašimsko), neměla přesto charakter samostatného úřadu. Působila pouze jako výkonný orgán nadřízené úřadovny a to nejdříve kolínské a později pražské, kam byly sdělovány výsledky prvních zákroků. V Benešově působila tato úřadovna do konce září 1939, pak byla přeložena do Kladna. Zdejší obvod pak patřil až do března 1943 pod Gestapo v Táboře. V důsledku dalších činností na Benešovsku byla činnost této služebny obnovena – viz text dále.
Benešovské Gestapo se stalo prakticky již od prvního období postrachem celého kraje. Hned po zahájení své činnosti navázalo styk s místními protektorátními úřady a začalo v pátrání po emigrantech, židovských uprchlících z Německa či z českého pohraničí (ze Sudet). Velmi brzy taky začalo s kontrolní činností nad protektorátními úřady a postupně nad veškerou veřejnou činností v celém okolí Benešova. Jako podklady pro jednotlivé represivní akce se Gestapo všemožně snažilo získávat nejrůznější informace o osobách protinacistického smýšlení nebo o osobách, které by mohlo za nepřátele říše považovat vzhledem k jejich předcházející politické činnosti. Informace získávalo jednak od úřadů a četnictva a jednak od občanů německé národnosti, kteří zde byli usedlí již z dřívějška. Rovněž velice úspěšně využívali i klasickou českou vlastnost a to donášení a udávání svých spoluobčanů tzv. českými informátory (správněji konfidenty Gestapa). Gestapo také vyšetřovalo ilegální činnost místního obyvatelstva.
Jednou z prvních událostí v okolí obce Úročnice, která byla zaznamenána a která se týkala protiněmeckého odporu vyplývající z celkové nenávisti v řadách prostého obyvatelstva, byla událost v sousední obci Václavice. K té došlo podle dochovaných informací o velikonočním pondělí 10. dubna 1939 v místním hostinci při taneční zábavě. Na místní zábavu přišli kromě jiných z Benešova 2 němečtí četníci a 2 policisté a to v doprovodu německé dívky nechvalné pověsti. Odmítli zaplatit vstupné a chovali se velice arogantně a to včetně ohrožování účastníků zábavy střelnými zbraněmi. Při jejich odchodu ze zábavy je pronásledovala rozhořčená skupina mladíků ozbrojených plaňkami z plotu. Němci několikrát vystřelili do vzduchu a utekli. Ale brzy se vrátili v doprovodu vojenských nákladních aut a s četou ozbrojených četníků, kteří měli i kulomety. Hostinec obklíčili a zatkli 13 mužů, na které Němka ukázala. Při zatýkání se policisté dopustili hrubého fyzického násilí. Zatčení byli dopraveni na policejní služebnu do Benešova, druhé auto s posádkou a kulometem zůstalo před hospodou. Vzhledem k napjaté situaci byl při následné střelbě patrně nervozní stráže jeden z občanů postřelen. Ještě téže noci vyšetřoval na policejní stanici ve Václavicích tuto událost sám velitel benešovského Gestapa Wiesmann. Hrozilo nebezpečí, že z dané události udělá velký případ, ale díky jednání příslušníků okresního úřadu a soudu s německými činiteli bylo dosaženo propuštění zatčených s tím, že budou vyšetřováni českými úřady na svobodě. Německá policie měla vyšetřovat pouze německé účastníky této události, o kterých Češi tvrdili, že vše vlastně začali a vyprovokovali. Případ byl asi za 3 dny uzavřen a to pouze u okresního úřadu, bez dalších opatření.
Obdobný případ se stal podle dalších informací dne 30. dubna 1939 v Domašíně.
Jak bylo uvedeno již výše, samostatná úřadovna Gestapa zde zanikla koncem září 1939. V roce 1943 vlivem zvýšené odbojové činnosti místního obyvatelstva a zejména v důsledku postupného budování rozsáhlého vojenského cvičiště vojsk SS – „SS Truppenübungsplatz Böhmen“, zde byla samostatná služebna Gestapa k 15. březnu opět obnovena. Jejím velitelem se stal SS-Obersturmführer kriminální inspektor Karl Rotter, jeho zástupcem pak SS-Sturmscharführer Alfred Keller. Současně se rozšířil i počet úředníků a příslušníků místního Gestapa. V dubnu 1944 byl jmenován velitelem gestapa v Benešově SS-Obersturmführer kriminální inspektor Paul Feusteil. Od května téhož roku byl jeho zástupcem SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Julius Müller – Riedel. V lednu 1945 byl velitel Gestapa povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführera kriminálního komisaře a následně byl převelen do úřadovny do Chrudimi. Dnem jeho odchodu byl jeho zástupce povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer kriminální tajemník a byl pověřen jeho zastupováním. To trvalo prakticky až do konce války, do příchodu Rudé armády.
Úřadovna Gestapa v Benešově v té době sídlila především ve vile „KATUŠKA“, která se nachází na křižovatce ulic Konopišťská a Hodějovského, nedaleko bývalé mlékárny, dnešního podniku DANNONE. Dnes je ve vile umístěna zvláštní škola a snad jedna ze sklepních místností je uzpůsobena jako muzeum. Ve vile a jejích sklepních místnostech se dle různých informací odehrávaly různá zvěrstva včetně týrání a mučení zatčených a uvězněných.
Vila „Katuška“
O tom, na jakých událostech a činech se podíleli i někteří bývalí příslušníci úřadovny Gestapa v Benešově, svědčí i jeden z publikovaných poválečných záznamů, které se podařilo autorovi tohoto článku získat. Jedná se o záznam týkající se trestního řízení vedeného proti jednomu z velitelů této úřadovny Gestapa v Benešově. Stručný překlad záznamu je následující:
Řízení: evid. č. 1042
Soubor činů: válečné zločiny
Obžalovaný: Feusteil, Paul Hermann (rozsudek - „trest smrti“)
Rozsudek: LG/BG Berlin 721211 Az.: 101aBs55/72 211-118/72
Ob.Gericht der DDR 730126 Az.: 1aUst36/72
Země činu: Československo
Místa činu: Kolín, okolí Kolína, Benešov, Pardubice, Lipovec, Licoměřice, Křížová, Vickovice, Chrudim
Čas činu: říjen 1940 – 7. května 1945
Oběti: civilisté, vězni
Národnost obětí: Češi, Rusové
Služebny: Polizei Gestapo Kolin, Polizei Gestapo Beneschau, Polizei Gestapo Sonderkommando Chrudim
Činnost: Zatýkání a špatné zacházení s civilisty a vězni, činnost ve věznicích a koncentračních táborech včetně natáčení/filmování vězňů. Řízení razií, zatýkání a účast na několika akcí se střelbou zejména od 27.5. 1942 po atentátu na Heydricha. Vedení akcí proti přívržencům odboje v posledních měsících války, kde podezřelí byli zatčeni, týráni a posíláni například do „Malé pevnosti“ v Terezíně nebo byli převedeni do jiných věznic, kde někteří z nich byli zabiti či vlivem útrap zemřeli. Filmování zatčených zraněných povstaleckých vůdců. Ostřelování davu na tržišti v Kolíně, který se shromáždil po vyhlášení kapitulace Německa.
*********************KONEC 5. DÍLU**************************
